Již je tomu nějaká doba, kdy letos naposled utichl řev požární stříkačky, byla smotána poslední hadice a my jsme se uložili k zimnímu spánku. Samozřejmě ne tak docela a nás hned od ledna čeká příprava na novou sezónu. Byl to letos opět skvělý zážitek pro naše družstva. Začali jsme na okrskových soutěžích, kde se nám podařilo hned několik věcí, po kterých každoročně prahneme. Oběma družstvům se podařilo postoupit na okresní soutěž ještě před domácí okrskovkou, když napřed kluci ve Zhoři a následně holky v Želči zaběhli svá maxima, vylepšili si své rekordy celkových postupových časů a zajistili si tím tak bez problémů účast na okresním kole ve Veselí nad Lužnicí. Dalším milníkem byla pak naše domácí okrsková soutěž v Jistebnici. Tam jsme opět posunuli naše hranice a obsadili veškerá myslitelná první místa. Získali jsme tak nejenom „zlatý hattrick“ v podobě tří prvních míst v kategoriích Muži I., Muži II., a Ženy I., ale také ocenění za nejrychlejší útoky (kluci za 19,5 s a holky za 19 s) a první místa na stovkách (Jára Tuček v kategorii Muži I., Zbyněk Šmejkal v kategorii Muži II. a Katka Špalová v kategorii Ženy I.). Tolik prvních míst jsme, troufám si tvrdit, ještě nedovezli. :-) Po odběhnutí základních kol následovalo okresní kolo ve Veselí nad Lužnicí. Holky zde předváděly suverénní výkony a po vyhraných stovkách, štafetě a následně i útoku nebylo o čem hovořit. Po roce opět mohly vyhlížet účast na krajském kole, které se letos konalo v Jindřichově Hradci. Kluci na tom také nebyli vůbec špatně. Vzhledem k tomu, že na okresní kolo nastupovali celkem s klidnou hlavou a bez větších ambicí, o to lépe se jim dařilo. Naběháno máme a psychická pohoda je bezpochyby také velkou částí úspěchu. Ačkoliv skončili opět na druhém místě za Pikovem, nijak výrazně je to netrápilo, neboť už nějakou dobu tíhnou spíše k ligovým soutěžím, kterým věnují většinu tréninků. A tak, zatímco holky se po okresním kole věnovaly dále postupovým soutěžím, kluci pokračovali v tréninku útoků a to i na víkendovém soustředění, které proběhlo na dráze v Jankově. Již týden po okresním kole holky vyrazily na atletický ovál do Jindřichova Hradce, aby se pokusily obhájit své prvenství a postup na republikové klání. Nebylo to letos ale vůbec jednoduché, konkurence byla veliká a naše holky si oproti okresu vybraly slabší chvíle. Především bojovnost a perfektně nacvičený požární útok bylo to, co naše holky nakonec posunulo dál. Po velkém dramatu v závěru, kdy rozhodovalo pořadí v požárním útoku, se nakonec naše holky mohly radovat. Opět se mohly podívat mezi nejlepší družstva republiky a to tentokrát do Prahy. :-) Myslím, že po postupu z krajské soutěže z holek spadla určitá nervozita. Dokázaly splnit svůj cíl a větší psychická pohoda (podobně jako u kluků na okrese) zapříčinila, že holkám se na dráze, oproti loňsku, na stovkách a na štafetách více dařilo. Bohužel velmi slibně rozběhnutou soutěž pohřbil požární útok, kde se naopak vůbec nedařilo. O to víc pak byly znát výsledky v předchozích disciplínách, neboť i přes nepovedený útok si holky zlepšily své maximum z loňska a skončily v nabité konkurenci na dvanáctém místě. Republikou pro holky letošní sezóna skončila. Bohužel, kvůli jejich časovému vytížení upnuly své snahy k postupovým soutěžím a na víc jim již nezbyl čas. Cesta kluků, jak jsem již psal výše, byla jiná. Předposlední víkend v červnu patřil soustředění v Jankově a ten samý víkend v neděli pak ještě pohárovce ve Slapech, kde nás zastavil defekt na hadici… A tak trochu předurčil směřování následujících měsíců. Hned první ligová soutěž totiž byla také za N a následovaly výsledky, jako na houpačce. Jednou to byl solidní čas s nízkou osmnáctkou, jindy se něco pokazilo. Mezi ty světlé momenty patří bezpochyby to, že jsme konečně dosáhli sedmnáctkového času i na závodě Benešovské ligy a také čtvrté místo na soutěži ve Střezimíři, což je naše nejlepší umístění na lize vůbec. Škoda dvou vyloženě nepodařených závodů ze začátku sezóny. To se prostě v nabité konkurenci, kterou Benešovská liga má, zkrátka neodpouští. A tak jsme naše loňské desáté místo nevylepšili a skončili na celkovém dvanáctém místě. Je to pro nás určité zklamání, asi podobně, jako pro holky umístění na MČR. Přesto jsme si letos opět užili spoustu zábavy a pěkných sportovních výkonů. Těžko někomu, kdo do toho nevidí vysvětlovat, jestli je dvanácté místo z Mistrovství České republiky nebo dvanácté místo z Benešovské hasičské ligy úspěch, nebo neúspěch. Věřím, že nejdůležitější je, že se parta lidí sejde, jde si za svým cílem a i když se nedaří, tak to nevzdá. A to je také důvod, proč příští rok v Makově opět na jaře uslyšíte řev stříkačky a uvidíte nás znovu motat hadice. MAKOV JEDE!